Íránská vlajka

Vlajka Íránu je tvořena listem o poměru stran 4:7 se třemi vodorovnými pruhy: zeleným, bílým a červeným. Ve středu vlajky, v bílém pruhu, je umístěn státní znak, avšak v červeném provedení. Při dolním okraji zeleného pruhu a při horním okraji červeného je stylizovaný, bílý nápis Allāhu Akbar (Takbír) v arabském kúfickém písmu, který se vždy 11× opakuje. Bílý pruh tak vypadá opticky širší.^[1][2][3]

Barvy pruhů jsou tradiční íránské barvy. Zelená symbolizuje islám, bílá mír a červená revoluci. Dvaadvacetkrát se opakující text na okrajích barevných pruhů připomíná 22. bahmán revolučního roku 1357 (11. únor 1979), který je oslavován jako den vítězství íránské islámské revoluce.^[2]

Kresba znaku je stylizace Alláhova jména (arabsky الله‎). Pět hlavních prvků znaku symbolizuje pět základních pilířů islámu a jejich svislá poloha naznačuje cestu k jedinému bohu. Čtyři půlměsíce představují fázi jeho narůstání, tak jak roste islámská víra. Meč znamená sílu a statečnost, která je navíc zesílena znakem at-tašdíd. Podoba znaku zároveň evokuje představu zemského glóbu.

• 
  Vertikální zavěšení vlajky
• 
  Íránská lodní vlajka (Naval Jack)
  Poměr stran: 1:1

Historie

První státní útvar, Elam, byl na jihozápadě dnešního Íránu založen již ve 3. tisíciletí před n. l. První vlajky pocházejí z počátku 16. století za dynastie Safíovců. Zobrazovaly lva a za ním vycházející slunce. Podle zoroastrismu, který byl v Persii hlavním náboženstvím, symbolizovalo slunce čistotu myšlenek a lev sílu. Za Tahmáspa I. byl v letech 1524–1576 lev dočasně nahrazen beranem, v jehož znamení se šáh narodil.^[2]

Vlajky se lvem a sluncem se užívaly v různých podobách i nadále V roce 1842 se na perských mincích a později na perských vlajkách objevil ve lví zdvižené pravé tlapě Alího meč. Ten symbolizoval islám; Alí byl manželem Fátimy, dcery proroka Mohameda.^[2]

• 
  Vlajka Safíovců za Tahmáspa I. (1524–1576)
• 
  Vlajka Safíovců za Ismaila II. (1576–1732)
• 
  Perská vlajka (po roce 1842)

Koncem 19. století (zřejmě roku 1896) dostaly vlajky široký zelený lem. Válečná vlajka měla zelený lem na dvou a růžový na zbylých dvou stranách.^[2]

• 
  Perská vlajka (1896–1906)
• 
  Perská válečná vlajka (1896–1906)

Po perské revoluci v letech 1905–1911 byl založen parlament a vyhlášena ústavní monarchie. 5. srpna 1906 byla ústavou přijata první státní vlajka Persie. Byla tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi vodorovnými pruhy: zeleným, bílým a růžovým s, v bílém pruhu umístěným, kráčejícím lvem s mečem ve zdvižené pravé tlapě a za ním vycházejícím sluncem s lidskou tváří, vše ve zlaté/žluté barvě.^[2]

• 
  Perská vlajka (1906–1933)

V roce 1921 proběhl v Persii státní převrat, 15. prosince 1925 se stal šáhem Rezá Šáh Pahlaví. Vlajka Persie byla změněna v roce 1933. Nově to byl list o poměru stran 1:3, růžová barva byla nahrazena červenou a ze slunce byl odstraněn obličej. Zelená barva symbolizovala růst a prosperitu, a byla spojená s rodinou proroka. Bílá symbolizovala mír a červená ochotu peršanů prolévat svou krev za svou zem.^[2]

21. března 1935 byla Persie přejmenována na Írán (resp. Íránské císařství). Státní symboly se nezměnily. To se stalo až v roce 1964, kdy se změnil poměr stran na 4:7 a změnil se i emblém na vlajce. Lev stál na několikrát přeložené stuze.^[2]

16. ledna 1979 byl šáh Muhammad Rezá Pahlaví donucen k exilu a 1. února se z exilu vrátil ájatolláh Chomejní. 5. února byla země přejmenována na Írán, 11. února zrušena monarchie a 1. dubna byla vyhlášena Íránská islámská republika. Již od zrušení monarchie se začaly užívat vlajky bez emblému, jako symbolu monarchie.^[2]

• 
  Perská vlajka (1933–1964)
  Poměr stran: 1:3
• 
  Íránská vlajka (1964–1979)
  Poměr stran: 4:7
• 
  Íránská vlajka (1979–1980)
  Poměr stran: 4:7

29. června 1980 byla íránským parlamentem schválena vlajka platná dodnes. Autorem byl íránský návrhář Hamid Nadimi.^[2]

Odkazy

Reference

Související články

• Státní znak Íránu
• Íránská hymna
• Dějiny Íránu

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Íránská vlajka na Wikimedia Commons