9. ústřední výbor Komunistické strany Číny

9. ústřední výbor Komunistické strany Číny (čínsky pchin-jinem Zhōngguó Gòngchǎndǎng dìjiǔjiè Zhōngyāng Wěiyuánhuì, znaky zjednodušené 中国共产党第九届中央委员会) byl nejvyšší orgán Komunistické strany Číny v letech 1969–1973, mezi IX. a X. sjezdem. Na IX. sjezdu pořádaném v dubnu 1969 jeho delegáti zvolili ústřední výbor o 170 členech a 109 kandidátech.[1] Během svého funkčního období se výbor sešel dvakrát, poprvé v závěru sjezdu, kdy zvolil užší vedení strany – 9. politbyro a jeho stálý výbor včetně předsedy a místopředsedy ÚV. Na druhém zasedání v srpnu/září 1970 se probíraly aktuální politické a ekonomické otázky.

Jednání

1. zasedání 28. dubna 1969 v Pekingu
Zvoleno užší vedení strany: 9. politbyro sestavené z jednadvaceti členů a čtyř kandidátů. K běžnému řízení strany vybral ze členů politbyra pětičlenný stálý výbor, který se skládal z předsedy ÚV Mao Ce-tunga, jediným místopředsedou ÚV byl zvolen Lin Piao, zbylými třemi členy stálého výboru se stali Čou En-laj, Čchen Po-ta a Kchang Šeng; řadovými členy politbyra pak Jie Čchün, Jie Ťien-jing, Liou Po-čcheng, Ťiang Čching, Ču Te, Sü Š’-jou, Čchen Si-lien, Li Sien-nien, Li Cuo-pcheng, Wu Fa-sien, Čang Čchun-čchiao, Čchiou Chuej-cuo, Jao Wen-jüan, Chuang Jung-šeng, Tung Pi-wu a Sie Fu-č’; kandidáty Ťi Teng-kchuej, Li Süe-feng, Li Te-šeng a Wang Tung-sing.[1]
2. 23. srpna až 6. září 1970 v Lu-šanu
Účastníci diskutovali o nutnosti obnovení stranických výborů rozehnaných v počátcích kulturní revoluce. Rozhodli o volbách do Všečínského shromáždění lidových zástupců ve „vhodné době“. Schválili zprávu vlády o ekonomickém plánu na rok 1970 a zprávu ústřední vojenské komise. Lin Piao navrhl (a jeho spojenci i Čchen Po-ta podpořili návrh) zvolení Mao Ce-tunga předsedou ČLR (funkce nebyla obsazena od odvolání Liou Šao-čchiho), Mao již předtím tyto návrhy odmítal a na zasedání se mu, prostřednictvím Čang Čchun-čchiaoa, podařilo diskuzi o obsazení úřadu předsedy ČLR převést na diskuzi o tom, zda Mao je vynikající vůdce kvůli svému géniu (což prohlásili Lin a Čchen, nebo kvůli své činnosti v revoluci (což byl argument, kterým Čang napadl Lina a Čchena) a tím dostal Lina a Čchena do nevýhodné pozice.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 9th Central Committee of the Communist Party of China na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b 人民网 (www.people.com.cn). 第九届中央委员会（1969年4月-1973年8月） [online]. 人民网 (www.people.com.cn), 1997–2006 [cit. 2020-05-22]. Dostupné online. (čínsky) 
  2. ↑ HUANG, Jing. Factionalism in Chinese Communist Politics. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-521-03258-2. S. 320–322. (anglicky) 

Literatura

  • LIEBERTHAL, Kenneth; DICKSON, Bruce J. A Research Guide to Central Party and Government Meetings in China, 1949-1986. 2, přepracované a rozšířené. vyd. Armonk: M.E. Sharpe, 1989. 339 s. ISBN 0873324927. (anglicky) 
  • SULLIVAN, Lawrence R. Historical dictionary of the Chinese Communist Party. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7225-7. (anglicky) 

Externí odkazy

  • 人民网 (www.people.com.cn). 第九届中央委员会（1969年4月-1973年8月） [online]. 人民网 (www.people.com.cn), 1997–2006 [cit. 2020-05-22]. Dostupné online. (čínsky) 
Komunistická strana Číny
Ideologie a politika
Ústřední orgány
Ústřední výbor
orgány ÚV
aparát ÚV
oddělení
komise
duchovní civilizace • finanční a ekonomická • institucionální organizace • komplexního prohloubení reforem • kyberprostoru • národní bezpečnosti • politická a právní • zahraničních věcí
další
volební období
1. • 2. • 3. • 4. • 5. • 6. • 7. • 8. • 9. • 10. • 11. • 12. • 13. • 14. • 15. • 16. • 17. • 18. • 19. • 20.
Sjezdy
I. (1921) • II. (1922) • III. (1923) • IV. (1925) • V. (1927) • VI. (1928) • VII. (1945) • VIII. (1956/58) • IX. (1969) • X. (1973) • XI. (1977) • XII. (1982) • XIII. (1987) • XIV. (1992) • XV. (1997) • XVI. (2002) • XVII. (2007) • XVIII. (2012) • XIX. (2017) • XX. (2022)