Albert Vojtěch Velflík
Albert Vojtěch Velflík | |
---|---|
Albert Vojtěch Velflík, rektor české techniky v Praze (1899) | |
Narození | 4. dubna 1856 Kralovice Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 11. listopadu 1920 (ve věku 64 let) Mnichovice Československo Československo |
Alma mater | České vysoké učení technické v Praze |
Povolání | stavební inženýr, pedagog, technik, stavitel, učitel a politik |
Ocenění | Řád železné koruny III. třídy |
Funkce | člen Panské sněmovny (1917–1918) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Albert Vojtěch Velflík (4. dubna 1856 Kralovice[1] – 11. listopadu 1920 Mnichovice)[2] byl český inženýr, konstruktér mostů a vysokoškolský profesor inženýrského stavitelství. Třikrát byl zvolen rektorem Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze.
Život
Narodil se v Kralovicích. Vystudoval reálku v Plzni. Poté pokračoval ve studiu na Polytechnickém ústavu v Praze, který absolvoval v roce 1879. Poté nastoupil do firmy civilního inženýra Viléma Plenknera. V roce 1880 se vrátil na techniku jako asistent profesora Josefa Šolína. Zabýval se teorií příhradových mostů. tomto oboru se habilitoval jako soukromý docent v roce 1886 prací Theorie mostů soustavy Howeovy. Poté nastoupil jako konstruktér do Pražské akciové strojírny (bývalá továrna Josepha Johna Rustona – Rustonka). Zde se podílel na konstrukci řady ocelových konstrukcí, především mostů a střešních konstrukcí. V roce 1891 se vrátil na pražskou techniku, kde začal přednášet mostní, silniční a železniční stavitelství na místo onemocnělého profesora Viléma Bukovského. V roce 1893 byl pak jmenován řádným profesorem.
Třikrát byl zvolen rektorem Císařské a královské české vysoké školy technické v Praze (1897–1898, 1899–1900, 1906–1907); dále byl dvakrát zvolen děkanem (1893–1894, 1903).
Vedle svého oboru se rovněž zabýval dějinami ČVUT a dějinami mostního stavitelství. Byl jedním z redaktorů Ottova slovníku naučného pro inženýrské stavitelství, působil i jako redaktor časopisu Technický obzor. Proslovil řadu přednášek pro Spolek architektů a inženýrů. Byl členem výboru Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895.
Dílo (výběr)
- ocelové stropní a střešní konstrukce Německého divadla v Praze (otevřeno 1888)
- ocelové mosty železniční trati Wels-Pasov
- kesony pro opravu Karlova mostu po povodni 1890
- ocelová konstrukce Strojovny na Jubilejní zemské výstavě v Praze 1891. V roce 1893 byl objekt Strojovny rozebrán a prodán do Innsbrucku, kde sloužil jako tržnice.
- ocelová konstrukce stropu Vinohradské vodárny v Podolí (zbořeno, na místě dnešní Podolské vodárny)
- most v Libočanech
- ocelová konstrukce střechy Divadla na Vinohradech (otevřeno 1907)
Spisy
Práce věnované konstrukcím mostů
- Theorie příhradových mostů, 1886
- Příhradové železné mosty s přímo-pásovými hlavními nosníky složené soustavy : výpočet i grafické vyšetření vnitřních sil a stanovení rozměrů průřezových na příkladě provedeného mostu přes Dunaj u Kremže : pro praktickou potřebu inženýrů a k studiu posluchačů vysokých škol technických, Praha : Spolek posluchačů inženýrství při c.k. české vysoké škole technické, 1890
- Stavitelství mostní. Díl prvý, Zřízení vozovky a mostovky na mostech silnicových a železnicových, jakož i příčného ztužení jich hlavních nosníků, Praha : Spolek posluchačů inženýrství na c.k. české vysoké škole technické, 1896
- Stavitelství mostní. Díl druhý, Hlavní nosníky trámové. Praha : Česká matice technická, 1899
- Nauka o stavebních hmotách : zvláště o horninách technicky významných o jich zkoumání a zpracování. K studiu posluchačů vysokých škol technických, k praktické potřebě inženýrů, stavitelů a správců kamenných lomů i jiných stavebních závodů. Praha : Česká matice technická, 1913–1917
Práce věnované dějinám
- Dějinný a technický vývoj stavitelství mostního od nejstarších dob až po naše časy, Praha : Spolek posluchačů inženýrství na c.k. vysoké škole techn., 1894
- Dějiny technického učení v Praze : s dějinným přehledem nejstarších inženýrských škol, jakož i akademií a ústavů v Rakousku, na nichž bylo vědám inženýrským nejdříve vyučováno : pamětní spis na oslavu založení stavovské inženýrské školy v Praze před 200 lety a 100letého trvání polytechnického ústavu Pražského. I, Od prvního vyučování inženýrským vědám v Rakousku 1686, až do zakončení utraquistického období polytechnického ústavu v království Českém r. 1869, Praha : Nákladem sboru professorského c.k. české vysoké školy technické, 1906–1909
- Život a působení prvního presidenta a zakladatele České akademie arch. dr. ph. a dr. techn. Josefa Hlávky s přehledem pokroku v umění stavitelském za jeho života : pamětní vzpomínka. Praha : Česká akademie věd a umění císaře Františka Josefa I., 1908
- Dějiny technického učení v Praze s dějinným přehledem nejstarších inženýrských škol, jakož i akademií a ústavů v Rakousku, na nichž bylo vědám inženýrským nejdříve vyučováno : Díl druhý, po smrti autorově dokončil inž. Jan Kolář, Praha : Česká matice technická, 1910–1925
Členství v organizacích
- Spolek architektů a inženýrů
- Česká akademie věd a umění císaře Františka Josefa I.
Ocenění
- čestný člen Spolku posluchačů inženýrství při České vysoké škole technické v Praze
- Řád železné koruny III. třídy
- 1906 jmenován c. a k. dvorním radou
- 1908 zvolen řádným členem České akademie Františka Josefa I.
- 1912 jmenován čestným členem Spolku architektů a inženýrů
- Je po něm pojmenována Velflíkova ulice 50°6′16″ s. š., 14°23′37″ v. d. v areálu ČVUT v Praze 6 – Dejvicích.
Odkazy
Reference
Literatura
- heslo Velflík, Albert Vojtěch. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1907. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XXVI. S. 516–518.
- Rektoři obou českých vysokých škol technických. Světozor. Prosinec 1899, roč. XXXIII, čís. 52 (1689), s. 617–618. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert Vojtěch Velflík na Wikimedia Commons
- Autor Albert Vojtěch Velflík ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Albert Vojtěch Velflík
- Albert Vojtěch Velflík na stránkách ČVUT
Rektoři ČVUT | |
---|---|
Karel Kořistka 1864–1865 • Karel Balling 1865–1866 • Karel Kořistka 1866–1867 • Jan Krejčí 1867–1868 • Gustav Schmidt 1868–1869 • Čeněk Hausmann 1869–1870 • František Tilšer 1870–1871 • Jan Krejčí 1871–1872 • Václav Zenger 1872–1873 • Josef Niklas 1873–1874 • Jan Tille 1874–1875 • Gabriel Blažek 1875–1876 • František Štolba 1876–1877 • Jan Krejčí 1877–1878 • August Salaba 1878–1879 • Josef Šolín 1879–1880 • Čeněk Hausmann 1880–1881 • Gabriel Blažek 1881–1882 • František Štolba 1882–1883 • August Salaba 1883–1884 • Eduard Weyr 1884–1885 • Karel Preis 1885–1886 • Otakar Feistmantel 1886–1887 • František Müller 1887–1888 • Jiří Pacold 1888–1889 • Josef Šolín 1889–1890 • Eduard Weyr 1890–1891 • Jan Baptista Lambl 1891–1892 • Kristian Petrlík 1892–1893 • Antonín Vávra 1893–1894 • Antonín Bělohoubek 1894–1895 • Karel Vosyka 1895–1896 • František Müller 1896–1897 • Albert Vojtěch Velflík 1897–1898 • Alfred Slavík 1898–1899 • Albert Vojtěch Velflík 1899–1900 • Jan Vladimír Hráský 1900–1901 • Gabriel Blažek 1901–1902 • Jan Koula 1902–1903 • Alfred Slavík 1903–1904 • Kristian Petrlík 1904–1905 • Josef Šolín 1905–1906 • Albert Vojtěch Velflík 1906–1907 • František Novotný 1907–1908 • Josef Bertl 1908–1909 • Bedřich Procházka 1909–1910 • František Hasa 1910–1911 • Julius Stoklasa 1911–1912 • Karel Novák 1912–1913 • Theodor Kašpárek 1913–1914 • Antonín Klír 1914–1915 • Josef Jedlička 1915–1916 • Karel Špaček 1916–1917 • Václav Felix 1917–1918 • Alois Velich 1918–1919 • František Wald 1919–1920 • Jan Kolář 1920–1921 • Emil Votoček 1921–1922 • Jan Zvoníček 1922–1923 • Zdeněk Bažant 1923–1924 Vladislav Brdlík 1924–1925 • Rudolf Kříženecký 1925–1926 • Josef Petřík 1926–1927 • Josef Hanuš 1927–1928 • Emil Navrátil 1928–1928 • František Klokner 1928–1929 • Josef Pazourek 1929–1930 • Viktor Felber 1930–1931 • Josef Anderle 1931–1932 • Rudolf Kukač 1932–1933 • Jaroslav Milbauer 1933–1934 • Břetislav Tolman 1934–1935 • Jindřich Svoboda 1935–1936 • Jaroslav Hýbl 1936–1937 • Gustav Švamberg 1937–1938 • Vojtěch Kaisler 1938–1939 • Antonín Engel 1939–1940 • české vysoké školy uzavřeny 1940–1945 • Antonín Engel 1945–1945 • František Kadeřávek 1945–1945 • Zdeněk Bažant 1945–1946 • Otakar Quadrat 1946–1947 • Josef Ryšavý 1947–1948 • Jan Košťál 1948–1949 • Oldřich Starý 1949–1950 • Vilibald Bezdíček 1950–1952 • Josef Trnka 1952–1955 • Theodor Ježdík 1955–1960 • František Brabec 1960–1962 • Josef Kožoušek 1962–1968 • Bohumil Kvasil 1968–1979 • Jiří Klíma 1979–1990 • Stanislav Hanzl 1990–1996 • Antonín Pokorný (pověřený) 1996–1997 • Petr Zuna 1997–2000 • Jiří Witzany 2000–2006 • Václav Havlíček 2006–2014 • Petr Konvalinka 2014–2018 • Vojtěch Petráček 2018– | |
České vysoké učení technické v Praze |