Belgická vlajka

Užití vlajkyZlevadoprava Belgická vlajka
Poměr stran: 13:15
Užití vlajkyZlevadoprava Belgická námořní vlajka
Poměr stran: 2:3
Užití vlajkyZlevadoprava Belgická státní námořní vlajka
Poměr stran: 2:3
Užití vlajkyZlevadoprava Belgická námořní válečná vlajka
Poměr stran: 2:3

Vlajka Belgie je tvořena listem o poměru stran 13:15 se třemi svislými pruhy: černým, žlutým a červeným.[1]

Podoba vlajky je odvozena od francouzské vlajky a jako barvy jsou užity barvy Brabantského vévodství. Civilní garda, která vznikla po belgickém povstání proti nizozemské nadvládě, nosila brabantské barvy.

Neobvyklý poměr stran vlajky je neznámého původu. Poměr stran námořních vlajek je 2:3. Vlajka byla oficiálně přijata 23. ledna 1831, krátce poté, co Belgie získala nezávislost na Nizozemsku v roce 1830. Původně měla vlajka pruhy vodorovné, ale z důvodu podoby s nizozemskou vlajkou byly změněny na svislé.

Paradoxně může působit, že článek 193 belgické ústavy popisuje národní barvy jako „červenou, žlutou a černou”, namísto pořadí, které je použito na vlajce.

Užívání vlajky

Užívání státní vlajky a ostatních vlajek řeší Královský dekret o vyvěšování vlajek na veřejných budovách z 5. července 1974. Národní vlajka se veřejně vyvěšuje:[2][3]

  • 20. ledna
  • 17. února
  • 7. dubna
  • 15. dubna
  • 1. května
  • 5. května
  • 8. května
  • 9. května
  • 6. června
  • 11. června
  • 2. července
  • 21.– 23. července
  • 11. září
  • 24. října
  • 11. listopadu
  • 15. listopadu
  • 4. prosince
  • v den voleb do EP

Ministr vnitra může nařídit vlajkovou výzdobu i v jiných dnech.

Kromě národní vlajky mohou být vyvěšovány jiné úřední vlajky v souladu s jinými články tohoto královského dekretu, obřady či místními zvyklostmi. Při oficiální návštěvě hlavy jiného státu může být vyvěšena i vlajka tohoto státu a při oficiálních svátcích mezinárodních organizací, jichž je Belgie členem, může být vyvěšena tato vlajka.

Pokud je vyvěšována také vlajka jiného státu a/nebo mezinárodní organizace, je pořadí toto:

  • 1. národní vlajka
  • 2. národní vlajka jiného státu a/nebo vlajka organizace
  • 3. vlajka společenství/regionu
  • 4. vlajka provincie
  • 5. vlajka obce

Pořadí se posuzuje při pohledu z budovy nebo tribuny, jakoby pozorovatel stál zády k budově nebo tribuně, na níž jsou vyvěšeny vlajky. Je-li počet vlajek lichý, pořadí je 5-3-1-2-4 a je-li sudý, je pořadí 6-4-2-1-3-5. Nevyvěšuje-li se některá z vlajek, odstraní se vlajky menšího významu. Pokud se vlajky vyvěšují na stejný stožár, počítá se pořadí vlajek od vrcholu stožáru.

Vlajky belgických regionů a provincií

Belgie je federálním státem a skládá se ze tří regionů, ve kterých žijí nizozemsky mluvící Vlámové, frankofonní Valoni a německá komunita.

Podle administrativně-správního principu je Belgie členěna do 3 regionů. Vlámský a Valonský region se dále dělí na provincie. Viz Administrativní dělení Belgie.

Belgické regiony
Belgické provincie
Jazykové členění Belgie
Vlámské provincie
Valonské provincie
  • Valonský Brabant Poměr stran: ~1:1
    Valonský Brabant
    Poměr stran: ~1:1
  • Henegavsko Poměr stran: 1:1
    Henegavsko
    Poměr stran: 1:1
  • Lutych Poměr stran: 2:3
    Lutych
    Poměr stran: 2:3
  • Lucemburk Poměr stran: 3:5
    Lucemburk
    Poměr stran: 3:5
  • Namur Poměr stran: 2:3
    Namur
    Poměr stran: 2:3

Odkazy

Reference

  1. Belgická vlajka na Flags of the World
  2. https://www.belgium.be/fr/la_belgique/connaitre_le_pays/la_belgique_en_bref/symboles/drapeaux/
  3. Dny vyvěšování belgických vlajek na Flags of the World

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Vlajky evropských států
Nezávislé státy
Teritoria, kolonie a zámořská území
Alandy (FIN) • Faerské ostrovy (DNK) • Gibraltar (GBR) • Grónsko (DNK) • Guernsey (GBR) • Jersey (GBR) • Ostrov Man (GBR) • Republika srbská (BIH)
Státy bez plného uznání
Belgie v tématech
Dějiny
Gallia Belgica • Lutyšské knížectví • Burgundské Nizozemí • Jižní Nizozemí • Španělské NizozemíRakouské Nizozemí • Brabantská revoluce • Spojené království nizozemské • Dlouhé devatenácté století • Belgická revoluce • Krize roku 1870 • Říše • První světová válka (invaze • okupace) • Druhá světová válka (invaze • okupace) • Královská otázka • Konžská krize • Státní reforma
Geografie
Podnebí • Jezera • Hory • Řeky • Administrativní dělení
Politika
Ústava • Volby • Výkonná moc • Zahraniční vztahy • Lidská práva (LGBT) • Právo (vymáhání) • Soudnictví • Armáda • Monarchie • Parlament • Politické strany • Předseda vlády
Ekonomika
Belgická finanční krize 2008–2009 • Bankovnictví (Centrální banka) • Komunikace • Energie • Cestovní ruch • Odbory • Doprava • Věda a technika
Společnost
DemografieLidé (seznam) • Náboženství • Vzdělání • Vyznamenání • Zločin • Jazyky • Média • Zdravotní péče
Kultura
Architektura • Umění • Kinematografie • Komiks • Kuchyně • Vlajka • Literatura • Hudba • Státní svátky • Sport • Televize • Památky světového kulturního dědictví