Benedetto Aloisi Masella

Jeho Eminence
Benedetto Aloisi Masella
Kardinál-biskup z Palestriny
Camerlengo Svaté římské církve
Arcikněz baziliky sv. Jana v Lateránu
Církevřímskokatolická
Jmenování21. června 1948 (kardinál-biskup z Palestriny)
PředchůdceCarlo Salotti
NástupceCarlo Confalonieri
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení1. června 1902
světitel Gaetano Aloisi Masella
Biskupské svěcení21. prosince 1919
světitel Pietro Gasparri
1. spolusvětitel Sebastião Leite de Vasconcelos
2. spolusvětitel Antonio Maria Jannotta
Kardinálská kreace18. února 1946
kreoval Pius XII.
Titulkardinál-kněz ze Santa Maria in Vallicella
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • Apoštolský nuncius Chile (1919–1927)
  • Titulární arcibiskup z Caesarei v Mauretánii (1919–1946)
  • Apoštolský nuncius Brazílie (1927–1946)
  • Prefekt Posvátné kongregace pro svátosti (1954–1968)
  • Camerlengo Kolegia kardinálů (1962–1968)
Zúčastnil se
  • Konzistoř 18. února 1946
Osobní údaje
ZeměItálieItálie Itálie
Datum narození29. června 1879
Místo narozeníPontecorvo, Itálie
Datum úmrtí30. září 1970 (ve věku 91 let)
Místo úmrtíŘím, Itálie
Místo pohřbeníKonkatedrála svatého Bartoloměje (Pontecorvo)
Národnostitalská
Alma materPapežská Gregoriánská univerzita
Papežském Atheneum svatého Apolináře
Papežská církevní akademie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benedetto Aloisi Masella (29. června 1879, Pontecorvo – 30. září 1970, Řím) byl italský římskokatolický kněz, arcibiskup, apoštolský nuncius, kardinál, prefekt Posvátné kongregace pro svátosti a Camerlengo.

Život

Narodil se 29. června 1879 v Pontecorvu. Byl synovcem kardinála Gaetana Aloisi Maselly.

Studoval seminář v Ferentinu poté odešel studovat do Říma kde pobýval na koleji Almo Collegio Capranica. V Římě se věnoval studiu na Papežské Gregoriánské univerzitě, Papežském Atheneu svatého Apolináře a nakonec na Papežské církevní akademii, kde vystudoval diplomacii.

Dne 1. června 1902 byl v Římě svým strýcem Gaetanem Aloisiem Masellou. Po vysvěcení byl sekretářem svého strýce a zaměstnancem Státního sekretariátu (1906–1908). Roku 1908 byl jmenován sekretářem apoštolské nunciatury v Portugalsku. Tuto funkci vykonával dva roky a následně byl jmenován chargé d’affaires stejné nunciatury. Dne 25. prosince 1914 mu byl udělen titul papežského tajného komořího (Monsignore). Dne 29. září 1917 byl povýšen na domácího preláta Jeho svatosti.

Dne 20. listopadu 1919 jej papež Benedikt XV. jmenoval apoštolským nunciem v Chile a 15. prosince 1919 byl ustanoven titulárním arcibiskupem z Caesarei v Mauretánii. Biskupské svěcení přijal 21. prosince 1919 z rukou kardinála Pietra Gasparriho a spolusvětiteli byli arcibiskup Sebastião Leite de Vasconcelos a biskup Antonio Maria Jannotta. Dne 29. listopadu 1926 byl papežským delegátem na korunovaci Panny Marie Karmelské v Santiago de Chile. Dne 26. dubna 1927 byl ustanoven nunciem v Brazílii.

Dne 18. února 1946 jej papež Pius XII. jmenoval kardinálem-knězem ze Santa Maria in Vallicella. Tento den také rezignoval na funkci nuncia v Brazílii. Dne 21. června 1948 byl povýšen na kardinála-biskupa z Palestriny. Dne 28. dubna 1946 se v Portugalsku zúčastnil korunovace Panny Marie Fatimské.

Dne 27. října 1954 jej papež jmenoval prefektem Posvátné kongregace pro svátosti. Současně se stal arciknězem Baziliky sv. Jana v Lateránu.

Dne 9. října 1958 byl jmenován camerlengem Svaté římské církve. V letech 1962–1968 působil jako camerlengo Kolegia kardinálů.

Dne 11. ledna 1968 rezignoval na funkci prefekta a ve stejný rok na pozici camerlenga Kolegia kardinálů.

Zemřel 30. září 1970 v Římě na následky onemocnění ledvin. Pohřben byl v katedrále v Pontecorvu. V době jeho smrti byl nejstarším kardinálem Kolegia kardinálů. V římské čtvrti Torrevecchia a v Pontecorvu nese jedna z ulic jeho jméno.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Benedetto Aloisi Masella na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Salvador Miranda: The Cardinals of the Holy Roman Church
  • (anglicky) GCatholic
  • (anglicky) Catholic hierarchy
Druhý vatikánský koncil
Dokumenty
Konstituce (4)
Sacrosanctum concilium (o posvátné liturgii) • Lumen gentium (o církvi) • Dei verbum (o Božím zjevení) • Gaudium et spes (o církvi v dnešním světě)
Dekret (9)
Inter mirifica (o sdělovacích prostředcích) • Orientalium Ecclesiarum (o východních katolických církvích) • Unitatis redintegratio (o ekumenismu) • Christus Dominus (o pastýřské službě biskupů) • Perfectae cartatis (o přiměřené obnově řeholního života) • Optatam totius (o kněžské výchově) • Apostolicam actuositatem (o laickém apoštolátu) • Ad gentes (o misijní činnosti církve) • Presbyterorum ordinis (o službě a životě kněží)
Deklarace (3)
Gravissimum educationis (o křesťanské výchově) • Nostra aetate (o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím) • Dignitatis humanae (o náboženské svobodě)
Lidé
Papežové
Moderátoři
Léon-Joseph SuenensKrikor Bédros XV. Agagianian • Julius Döpfner • Giacomo Lercaro
Předsednictvo
koncilu
Eugène TisserantAchille Liénart • Ignatius Gabriel I Tappouni • Norman Gilroy • Francis Joseph Spellman • Enrique Pla y Deniel • Joseph Frings • Ernesto Ruffini • Antonio Caggiano • Bernard Jan Alfrink
Kardinálové
předsedové
komisí
Alfredo Ottaviani • Paolo Marella • Amleto Giovanni Cicognani • Benedetto Aloisi Masella • Pietro Ciriaci • Valerio Valeri • Krikor Bédros XV. Agagianian • Arcadio Larraona Saralegui • Giuseppe PizzardoFernando Cento
Další vedoucí
představitelé
Augustin BeaGustavo Testa • Alberto di Jorio • Pericle Felici
Obecné
informace
Katolické ekumenické koncily • Ústřední přípravná komise • Aggiornamento • Znamení času • Gaudet Mater EcclesiaPeritusNouvelle théologieCoetus Internationalis PatrumSubsistit in • Dějiny pokoncilní katolické církve • Katolická církev a ekumenismus • Mše Pavla VI.
Další
Kritika
První vatikánský koncil (předcházející koncil)
Autoritní data Editovat na Wikidatech