Berbeři

Berberská etnická vlajka
Poměr stran: 2:3
Rozšíření berberských jazyků v severní Africe dnes
Vesnice Berberů v pohoří Atlas v Maroku
Berber z Maroka

Berbeři (berbersky ⵉⵎⴰⵣⵉⵖⵏ Imaziɣen, j.č.: ⴰⵎⴰⵣⵉⵖ Amaziɣ/Amazigh) je souhrnné označení pro africké národy v severní Africe. Jejich předkové obývali souvislý pás území od Kanárských ostrovů přes Maroko až k údolí Nilu v Egyptě. Už ve starověku vybudovali transsaharský obchodní systém, který se opíral o karavanní cesty, ksary a kasby.

Jazyky

Historicky Berbeři mluví berberskými jazyky.[1]

Dějiny

V 7. století vlivem arabské migrace a v 11. století po vpádu beduínů byli zatlačeni do hornatého vnitrozemí a saharských oáz.

Berbeři dnes žijí především v Maroku, Alžírsku, Tunisku, Mali a Nigeru; malé berberské enklávy jsou také v Libyi a Egyptě (oáza Síwa).

Náboženství

Tradiční berberské náboženství je starobylý systém zahrnující rozličné lokální náboženské kulty, víru v množství božstev i kult předků (rovněž víru v posmrtný život). Objevuje se uctívání Slunce i Měsíce (zde patrně vliv egyptského náboženství[pozn. 1]). V pozdějším vývoji je doložen vliv punského náboženství, židovství, iberské mytologie a helénských náboženství.
Archeologické výzkumy dokazují zajímavou kulturu pohřbívání: Těla zemřelých byla natírána okrem, někteří byli uloženi se skořápkami pštrosích vajec, někdy i se šperky a zbraněmi. Těla se do hrobky ukládala v prenatální poloze lidského plodu. Některé berberské skupiny své mrtvé mumifikovaly, a to zejména klany obývající Kanárské ostrovy, ovšem nálezy jsou i z pevniny. Zatím nejstarší mumie připisovaná tehdejším Berberům je mumie objevená v Libyi profesorem Fabriziem Morim z University of Rome v roce 1958. Nález je datován přibližně do roku 3500 př. n. l.
Kult předků, doložený už Hérodotem obsahuje uctívání zemřelých jako božstev, při nich přísahali, s nimi se radili. Zemřelý sloužil také jako orákulum: Po vyslovení prosby přespal tázající se v hrobce, kde ve snu očekával předkovu odpověď. Kult předků zahrnoval rovněž kult významných náčelníků a panovníků. Hrobky panovníků patří mezi nejhodnotnější památky starověkých Berberů. Z původně jednoduchých hrobek se později v případě významných lidí staly velké pyramidální hrobky výšky až 30 metrů.
Doložena je rovněž víra v posmrtný život.
V mýtech se vyskytují také obři.
V berberském panteonu se objevuje také Baal, Anat a Tanit. Celkově se tak jedná o komplex náboženských systémů.
V moderní době je většina Berberů muslimského vyznání, existuje rovněž křesťanská menšina. Kult předků je však nadále spojujícím prvkem.[1]

Odkazy

Poznámky

  1. Zde především převzaté a pozměněné kulty Isis, Set, Amona a Amunet.

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. a b HAVELKA, Ondřej. Starobylé berberské náboženství – egyptské vlivy i kult předků : Náboženský infoservis, 3. 5. 2024
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph135892
  • GND: 4005571-1
  • MBA: fd4c4b6f-5923-495f-b4e6-e53f585e0d42
  • NDL: 00560623