Chlorkyan

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Konkrétní problémy: CNCl nebo NCCl ?, taky u příbuzných halogenkyanů (NCF, NCBr, CNI)
Chlorkyan
Model molekuly
Model molekuly
Vzorec
Vzorec
Obecné
Systematický názevchlorkyan
Ostatní názvychlorid kyanu
Anglický názevCyanogen chloride
Německý názevChlorcyan
Sumární vzorecCNCl
Vzhledbezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS506-77-4
Číslo EC (enzymy)208-052-8
PubChem10477
UN kód1589
SMILESClC#N
Číslo RTECSGT2275000
Vlastnosti
Molární hmotnost61,471 g/mol
Teplota tání−6,90 °C
Teplota varu13,1 °C
Hustota1,55 g/cm3 (−30 °C)
1,247 g/cm3 (0 °C)
Rozpustnost ve voděrozpustný
Měrná magnetická susceptibilita−6,54 Sm−1
Ionizační energie12,49 eV
Struktura
Krystalová strukturakosočtverečná (pevná)
Hrana krystalové mřížkya= 568,4 pm
b= 397,7 pm
c= 574 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°138,04 kJ/mol
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°131,13 kJ/mol
Bezpečnost
GHS04 – plyny pod tlakem
GHS04
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR26, R35
S-větyS1, S9, S26, S36/37/39, S45
NFPA 704
0
4
2
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorkyan (též CK) je anorganická sloučenina se vzorcem NCCl. Tento lineární, tříatomový pseudohalogenid je za běžných podmínek snadno kondenzující bezbarvý plyn. Je rozpustný ve vodě, alkoholech a diethyletheru. V laboratořích se častěji vyskytuje příbuzná sloučenina bromkyan, která je za pokojové teploty tuhou látkou a používá se v biochemické analýze a preparaci.

Syntéza, vlastnosti, struktura

Přestože se vzorec uvádí jako CNCl, molekula chlorkyanu je pospojována v posloupnosti ClCN. Uhlík a chlor jsou spojeny jednoduchou vazbou, uhlík a dusík vazbou trojnou. Molekula je lineární, jako u příbuzných halogenkyanů (NCF, NCBr, CNI). Chlorkyan se vyrábí oxidací kyanidu sodného chlorem. Reakce probíhá přes meziprodukt dikyan ((CN)2).[2]

NaCN + Cl2 → ClCN + NaCl

Sloučenina v přítomnosti kyselin trimerizuje na heterocyklický 2,4,6-trichlor-1,3,5-triazin.

Chlorkyan s vodou pomalu hydrolyzuje za uvolňování kyanovodíku:

ClCN + H2O → HCN + HClO

Použití v syntéze

Chlorkyan je prekurzorem kyanidů sulfonylu[3] a isokyanatanu chlorsulfonylu, užitečného reagencia v organické syntéze.[4]

Bezpečnost

Chlorkyan je vysoce toxickým krevním jedem, kdysi se uvažovalo o použití jako chemická zbraň. Při kontaktu s očima a s dýchacími orgány způsobuje okamžitou otravu. Mezi příznaky patří otupělost, rhinorrhea (tečení z nosu), bolesti v krku, kašel, schvácenost, nauzea, zvracení, edém, bezvědomí, křeče, paralýza a smrt.[5] Chlorkyan je zvlášť nebezpečný tím, že je podle amerických analytiků schopen procházet filtry ochranných masek. Je také nestabilní kvůli svému sklonu k polymerizaci, která někdy může probíhat i explozivně.[6]

Chlorkyan je uveden na Seznamu 3 Konvence o chemických zbraních. Veškerá výroba musí být hlášena OPCW.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyanogen chloride na anglické Wikipedii.

  1. a b Cyanogen chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Coleman, G. H.; Leeper, R. W.; Schulze, C. C. "Cyanogen Chloride" Inorganic Syntheses, 1946, Vol. 2, p. 90.DOI:10.1002/9780470132333.ch25Je zde použita šablona {{DOI}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. Vrijland, M. S. A. "Sulfonyl Cyanides: Methanesulfonyl Cyanide" Organic Syntheses, Collected Volume 6, p.727 (1988).
  4. Graf, R. "Chlorosulfonyl Isocyanate" Organic Syntheses, Collected Volume 5, pages 226ff.
  5. BT CDC. www.bt.cdc.gov [online]. [cit. 19-06-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-05-2011. 
  6. FM 3-8 Chemical Reference handbook; US Army; 1967

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorkyan na Wikimedia Commons
  • NIOSH Emergency Response Card
  • eMedicine article
  • National Pollutant Inventory – Cyanide compounds fact sheet
Kyanidy s prvkem v oxidačním čísle I.
Kyanid stříbrný (AgCN) • Kyanid zlatný (AuCN) • Kyanid lithný (LiCN) • Kyanid sodný (NaCN) • Kyanid draselný (KCN) • Kyanid rubidný (RbCN) • Kyanid cesný (CsCN) • Kyanid měďný (CuCN) • Kyanid thorný (ThCN) • Fluorkyan (FCN) • Chlorkyan (ClCN) • Bromkyan (BrCN) • Jodkyan (ICN) • Kyanovodík (HCN)
viz též Kyanid amonný (NH4CN) • Dikyan ((CN)2)