Džed

Možná hledáte: Džedkare.
Džed
v hieroglyfickém zápisu
R11
Sloup džed
Panovník Sethi I. vztyčuje džed za účasti bohyně Esety; reliéf z chrámu v Abydu

Džed je staroegyptský posvátný předmět v podobě samostatně stojícího pilíře či sloupu symbolizující stabilitu a trvání života, resp. nekonečný koloběh jeho obnovování a regenerace. Současně je hieroglyfickou značkou s významem „trvání“ a od konce Staré říše také jedním z nejrozšířenějších amuletů. Hojně se objevuje v pohřební architektuře; v tom případě bývá použit jako ochranný symbol na jižní, resp. západní straně pohřebních komor.[1] V pozdější době byl pokládán za symbolickou podobu boha Usira.

Původně jde o prehistorický fetiš nejasného původu[2], pravděpodobně ořezaný strom[3], resp. jeho kmen se čtyřmi pahýly větví v horní části spojovaný s vegetačním cyklem.[4] Je možné, že původně bývaly na horní část připevňovány v několika pásech obilné klasy, takže mohl představovat „symbol síly, ve které je ukryta energie obilných zrn“.[5] Později je znázorňován jako sloup se čtyřmi příčnými břevny v horní části.

Jako samostatný předmět kultu je doložen už od Staré říše v několika samostatných rituálech. Objevuje se zejména v Mennoferu, kde obřad „vztyčování“ uzavíral slavnosti boha Sokara – snad tak bylo symbolizováno probuzení tohoto pohřebního boha představujícího života zcela zbavené „tělo“, k posmrtnému životu. Vedle toho byl v Mennoferu spojován také s Ptahem, mnohem později v ptolemaiovské době a z ne zcela jasných důvodů také se Šuem a Inheretem.[1] Po spojení s Usirem se obřad „vztyčování“ stal součástí kultu ve městě Džedu, kde reprezentoval Usirovo vítězství nad jeho nepřáteli, a posléze zapojen do královské mytologie.

Knihách mrtvých je džed pokládán za Usirovu páteř[6] a přímo tak při svém vztyčení spojován s jeho zmrtvýchvstáním[7] (v symbolické řeči se bezvládné tělo znovu opře o svou páteř a přestane tak být bezvládným) jako podmínkou zplození syna Hora a odchodu do podsvětní říše, jimiž Usir zvítězí nad Sutechem. Některé rakve z doby Nové říše propojují podobu Usira a sloupu džed,[7] čímž naznačují, že pilíř je přímo jednou z Usirových podob. Džed tak symbolizuje probuzení bytosti k novému, kvalitativně vyššímu životu, podle některých přímo „probuzení duše“.[5] V souvislosti s tím některá vyobrazení doplňují džed mezi druhou a třetí horní „příčkou“ párem očí a korunují jej vysokou péřovou korunou se slunečním kotoučem.

O interpretaci sloupu džed se pokoušejí některé novodobé esoterické proudy. V návaznosti na jeho doložené chápání Egypťany jako Usirovy páteře jeho jednotlivé „příčky“ vysvětlují jako čakry a sluneční kotouč jako znázornění duchovního probuzení lidské duše.[8] Tyto představy nejsou ovšem egyptologií akceptovány.

Odkazy

Reference

  1. a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 165. 
  2. Starověký Egypt 7.1 - Egyptský totem (Djed). YouTube [online]. [cit. 2016-12-25]. Dostupné online. 
  3. Starověký Egypt 7.2 - Posvátný egyptský strom (Djed). YouTube [online]. [cit. 2016-12-25]. Dostupné online. 
  4. DAVID(OVÁ), Rosalie. Náboženství a magie starověkého Egypta. Překlad Hana Vymazalová. Praha: BB/art, 2006. 485 s. ISBN 80-7341-698-0. S. 128. 
  5. a b NAYDLER, Jeremy. Chrám kosmu: starověká egyptská zkušenost Posvátného. Překlad Miroslav Krůta. Praha: Volvox Globator, 1999. 301 s. ISBN 80-7207-245-5. S. 86. 
  6. Starověký Egypt 7.3 - Svatá páteř Egypta (Djed). YouTube [online]. [cit. 2016-12-25]. Dostupné online. 
  7. a b JANÁK, Jiří. Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 220 s. ISBN 80-7277-235-X. S. 186. 
  8. viz např. KOZÁK, Jaromír. Psychoenergetika: léčba životní silou. Praha: Eminent, 2005. 360 s. ISBN 80-7281-152-5.  podobně i další díla stejného autora

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.