Emil Belluš

Emil Belluš
Narození	19. září 1899 Slovenská Ľupča
Úmrtí	14. prosince 1979 (ve věku 80 let) Bratislava
Alma mater	České vysoké učení technické v Praze
Povolání	architekt a učitel
Ocenění	národní umělec (1965)
Příbuzní	Daniel Belluš a Elena Haberernová (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Belluš (19. září 1899, Slovenská Ľupča – 14. prosince 1979, Bratislava) byl slovenský architekt, představitel funkcionalismu.

V roce 1965 byl jmenován národním umělcem. V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Bellušova.^[1]

Dílo

• 1924 – Národní dům, Banská Bystrica
• 1930 – budova Slovenského veslařského klubu, Bratislava
• 1932 – Kolonádový most, Piešťany
• 1935 – Poštovní a telegrafní úřad (dnes hlavní pošta), Piešťany
• 1936 – automatický mlýn NUPOD, Trnava
• 1934–1937 – družstevní domy na náměstí SNP, Bratislava
• 1936–1938 – budova Národní banky na Štúrově ulici (dnes Generální prokuratura), Bratislava
• 1946 – vodojem (s K. Havelkou), Trnava
• 1948 – Nová radnice, Bratislava
• 1948 – hotel Devín (s E. Kramplem a V. Uhliarikem), Bratislava
• 1954 – studentský domov Mladá garda, Bratislava

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Belluš na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Belluš

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.