Ettore Scola

Ettore Scola
Narození10. května 1931
Trevico
Úmrtí19. ledna 2016 (ve věku 84 let)
Řím
Aktivní roky1964–2013
Zlatý glóbus
1978 (Zvláštní den)
César
1984 (Tančírna)

Ettore Scola (10. května 1931 Trevico – 19. ledna 2016 Řím)[1] byl italský filmový režisér a scenárista.

Život

Jako student práv na římské univerzitě La Sapienza si přivydělával kreslením karikatur do novin a psaním rozhlasových skečů pro Alberta Sordiho, od roku 1953 psal filmové scénáře a roku 1964 debutoval jako režisér filmem Když dovolíte, budeme mluvit o ženách. Vynikal v psychologickém žánru, často komediálně odlehčeném, s výraznými společenskokritickými tendencemi; byl členem Italské komunistické strany a ministrem kultury v její stínové vládě.[2]

Dílo

Patřil k významným představitelům italské kinematografie sedmdesátých a osmdesátých let, k jeho nejúspěšnějším filmům patřily Oškliví, špinaví a zlí (obraz chudinské římské periférie spojující vlivy neorealismu s černým humorem), Zvláštní den (film představuje Mussoliniho režim neobvyklým pohledem dvou outsiderů, udřené ženy v domácnosti a homosexuálního disidenta, v hlavních rolích Sophia Lorenová a Marcello Mastroianni) a Terasa, záznam setkání pětice přátel (Jean-Louis Trintignant, Marcello Mastroianni, Serge Reggiani, Ugo Tognazzi, Vittorio Gassman), které přináší hořké životní bilancování i úvahy o pozici intelektuála v moderní společnosti. Mastroianniho obsadil také do role Giacoma Casanovy v historickém filmu Noc ve Varennes. Značný ohlas získala jeho formálně pozoruhodná adaptace divadelní hry Jean-Claude Penchenata Tančírna: filmová esej o francouzských dějinách, kultuře a národní povaze se odehrává v jediné místnosti a nezazní v ní ani jedno slovo, historické události jsou ztvárněny jako série kostýmovaných tanečních čísel.[3] Scola se podílel také na kolektivních povídkových filmech Thrilling a Nová strašidla, o svém dlouholetém přátelství s Federicem Fellinim natočil dokument Che strano chiamarsi Federico.[4]

Filmy

  • 1964 Když dovolíte, budeme mluvit o ženách
  • 1966 Arciďábel
  • 1968 Africké dobrodružství
  • 1969 Komisař Pepe
  • 1970 Drama žárlivosti
  • 1971 Permette? Rocco Papaleo
  • 1973 Trevico-Torino (viaggio nel Fiat-Nam)
  • 1974 C'eravamo tanto amati
  • 1976 Dámy a pánové, dobrou noc
  • 1976 Škaredí, špinaví a zlí
  • 1977 Zvláštní den
  • 1980 Terasa
  • 1981 Vášeň lásky
  • 1982 Noc ve Varennes
  • 1983 Tančírna
  • 1985 Maccheroni
  • 1987 Rodina
  • 1989 Kolik je hodin?
  • 1989 Kino Splendor
  • 1990 Cesta kapitána Fracasse
  • 1993 Mario, Maria e Mario
  • 1995 Romanzo di un giovane povero
  • 1998 Večeře
  • 2001 Nekalá soutěž
  • 2003 Gente di Roma
  • 2013 Che strano chiamarsi Federico

Ocenění

Reference

  1. ↑ Zemřel Ettore Scola, tvůrce filmů s Mastroiannim a Lorenovou. iDnes, 20. 1. 2016
  2. ↑ Governo ombra, l'unico nell'89, c'era anche Napolitano. ANSA
  3. ↑ Tomáš V. Odaha: v noci jsem snil, že jsem motýlem
  4. ↑ Ondacinema
  5. ↑ Presidenza della Repubblica

Externí odkazy

Držitelé Césara pro nejlepšího režiséra
1976–1979
1976 Bertrand Tavernier (Ať začne slavnost...) • 1977 Joseph Losey (Pan Klein) • 1978 Alain Resnais (Prozřetelnost) • 1979 Christian de Chalonge (Peníze těch druhých)
1980–1989
1980 Roman Polański (Tess) • 1981 François Truffaut (Poslední metro) • 1982 Jean-Jacques Annaud (Boj o oheň) • 1983 Andrzej Wajda (Danton) • 1984 Ettore Scola (Tančírna) • 1985 Claude Zidi (Prohnilí) • 1986 Michel Deville (Péril en la demeure) • 1987 Alain Cavalier (Thérèse) • 1988 Louis Malle (Na shledanou, chlapci) • 1989 Jean-Jacques Annaud (Medvědi)
1990–1999
2000–2009
2000 Tonie Marshall (Venuše, salon krásy) • 2001 Dominik Moll (Harry to s vámi myslí dobře) • 2002 Jean-Pierre Jeunet (Amélie z Montmartru) • 2003 Roman Polański (Pianista) • 2004 Denys Arcand (Invaze barbarů) • 2005 Abdellatif Kechiche (Únik) • 2006 Jacques Audiard (Tlukot mého srdce se zastavil) • 2007 Guillaume Canet (Nikomu to neříkej) • 2008 Abdellatif Kechiche (Kuskus) • 2009 Jean-François Richet (Veřejný nepřítel č. 1 a Veřejný nepřítel č. 1: Epilog)
2010–2019
2010 Jacques Audiard (Prorok) • 2011 Roman Polański (Muž ve stínu) • 2012 Michel Hazanavicius (Umělec) • 2013 Michael Haneke (Láska) • 2014 Roman Polański (Venuše v kožichu) • 2015 Abderrahmane Sissako (Timbuktu) • 2016 Arnaud Desplechin (Tři vzpomínky) • 2017 Xavier Dolan (Je to jen konec světa) • 2018 Albert Dupontel (Na shledanou tam nahoře) • 2019 Jacques Audiard (The Sisters Brothers)
2020–dodnes
2020 Roman Polański (Žaluji!) • 2021 Albert Dupontel (Sbohem, blbci!) • 2022 Leos Carax (Annette) • 2023 Albert Moll (Noc 12.)
Autoritní data Editovat na Wikidatech