Franz Xaver Reike

Jeho Milost
Msgre. ThLic. Franz Xaver Reike
prelát
Diecéze litoměřická
Diecéze litoměřická

LVI. probošt litoměřické kapituly
Probošt Franz Xaver Reike při setkání kanovníků litoměřické katedrální kapituly v roce 1940.
Probošt Franz Xaver Reike
při setkání kanovníků litoměřické katedrální kapituly v roce 1940.
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
PředchůdceJosef Kowař
NástupceEduard Oliva
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení28. října 1896
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození25. července 1871
Místo narozeníKomořany, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí27. května 1951 (ve věku 79 let)
Místo úmrtíGößweinstein, Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo
Místo pohřbeníhřbitov v Gößweinsteinu
Národnostněmecká
Vyznánířímskokatolické
Povolánířímskokatolický duchovní
Řády a oceněníPrelát Jeho Svatosti
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Xaver Reike (28. července 1871 Komořany[1]27. května 1951 Gößweinstein[2]) byl německý římskokatolický kněz, sídelní kanovník a probošt litoměřické kapituly.

Život

Společný hrob Franze Xavera Reikeho a Franze Vogela na hřbitově v Gößweinstein

Svá teologická studia zakončil ve Vídni v roce 1910 disertační prací na téma Augustin Bartoloměj Hille, biskup litoměřický.[3] Svou disertační práci pak publikoval v tisku. Poté byl 28. října 1896 vysvěcen na kněze pro litoměřickou diecézi. V letech 19051914 byl spirituálem litoměřického kněžského semináře. Dne 1. dubna 1913 byl ustanoven sídelním kanovníkem litoměřické kapituly s kanonikátem königseggovským II.[4] V letech 19301951 byl proboštem litoměřické kapituly a zároveň kanovníkem penitenciářem.[5] Po skončení II. světové války byl zařazen do odsunu a v květnu 1946 odsunut. Za svou duchovní práci získal jako ocenění titul Tajný papežský komoří a posléze Papežský prelát. Zemřel 27. května 1951 v Gößweinsteinu, kde byl také na místním hřbitově pochován do společného hrobu s bývalým raspenavským farářem Franzem Vogelem.

Bibiliografie

  • Augustinus Bartholomäus Hille: Bischof von Leitmeritz, A. Opitz Nachfolger, 1910

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Kopisty
  2. HAUTMANN, Herbert. Heimatvertriebene Priester im Erzbistum Bamberg. Forchheim: Erzbistum Bamberg, 2009. 170 s. S. 72. (němčina) 
  3. Hochschülerschaft der Uni Wien 1986: 763. REIKE, Franz; Grundlinien einer Biographie des 11. Bischofs von Leitmeritz, Augustinus Bartholomaeus Hille, aus Anlaß des hundertsten Jahrestages seiner Priesterweihe. in Dissertationsverzeich hnis von 1831 bis 1984, (1910) VI, 178 Bl. Diss.935
  4. Directorium divini officii pro anno D.N. Jesu Christi 1920, Litoměřice 1920, str. 15
  5. Directorium divini officii pro anno D.N. Jesu Christi 1930, Litoměřice 1930, str. 4

Literatura

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Seznam litoměřických biskupů
Předchůdci:
probošti litoměřické
kolegiátní kapituly
(1057–1655)
1. Lanc • 2. Ondřej z Doubravice • 3. Letoslav ze Švábenic • 4. Beneda • 5. Šebestián • 6. Hroznata • 7. Domicilián • 8. Martin • 9. Dobromír • 10. Radosta • 11. Bernard Kaplíř ze Sulevic • 12. Benedikt • 13. Heřman • 14. Herbort • 15. Konrád • 16. Samuel Prusinovský z Víckova • 17. Vojtěch z Dubé • 18. Jindřich ze Šumburku • 19. Timotej Pluh z Rabštejna • 20. Bohuslav z Pardubic • 21. Jan z Hakenbornu • 22. Jan Jindřichův z Kamýku • 23. Jindřich z Hakenbrunnu • 24. Vlachník Krabice z Veitmile • 25. Vilém Zajíc z Házmburka • 26. Jan Czam • 27. Zikmund z Budějovic • 28. Zdislav ze Zvířetic • 29. Zikmund z Michalovic • 30. Konrád • 31. Jakub z Nymburka • 32. Jan Pluh z Rabštejna • 33. Jan Papoušek ze Soběslavi • 34. Benedikt z Valdštejna • 35. Jiří Haller • 36. Jan z Vartenberka • 37. Jan Žák • 38. Johann Fabri • 39. Jan Horák-Hasenberger • 40. Kašpar z Logau • 41. Vilém Prusinovský z Víckova • 42. Matouš Cythardus • 43. Marek z Kytlice • 44. Wolfgang Pistorius • 45. Ludvík Švihovský z Rýzmburku • 46. Zbyněk Berka z Dubé a Lipé • 47. František z Ditrichštejna • 48. Jakob Chimarrhäus z Roermundu • 49. Daniel Uher z Jenčic • 50. Jan Sixt z Lerchenfelsu • 51. Jan Ctibor Kotva z Freifelsu • 52. Maxmilián Rudolf Schleinitz • (od r. 1907: 1 53. Josef Štěrba • 54. Gustav Mattauch • 55. Josef Kowař • 56. Fr. X. Reike • 57. Eduard Oliva • 58. Václav Červinka • 59. Karel Havelka • 60. Jiří Hladík • 61. Józef Szeliga)
Znak litoměřického biskupství
Znak litoměřického biskupství
Vznik litoměřické
diecéze (1655)
Litoměřičtí biskupové
(1655 – současnost)
Pozn. kurz. = pomocný biskup, tuč. kurz. = arcibiskup, tuč. = kardinál; 1 probošti od r. 1907 stojí v čele litoměřické katedrální kapituly; 2 Mořic A. Saský a Antonín Weber jsou titulárními arcibiskupy