Grand Motet

Grand Motet (česky: velké moteto) byl hudební žánr, populární ve Francii v období baroka. Jedná se o protiklad malého moteta (Petit motet).

Charakteristika

Termín grand motet pochází z pozdější doby, použil ho poprvé až roku 1899 muzikolog Michel Brenet.[1]. V období, kdy byla velká moteta tvořena, se nazývala jako motet pour deux choeurs (moteto pro dva sbory), motet å grand choeur nebo motet solennel. Obsahuje předehru a pak sóla, duety, tercety a kvartety s instrumentálním doprovodem prokládané instrumentálními preludii a interludii. Charakteristické je pro něj kontrastování početně obsazeného „velkého sboru“, pěti- nebo šestihlasého, a „malého sboru“ tvořeného sólisty, zpravidla čtyřmi.[1]

Skladatelé

  • Jean-Baptiste Lully – jeho velká moteta jsou velkého rozsahu, důraz na sbor
  • Henry Du Mont
  • Pierre Robert
  • Marc-Antoine Charpentier – složil okolo 70 motet
  • Michel Richard Delalande – složil okolo 70 motet
  • Pascal Collasse – jeho moteta se nedochovala
  •  Henri Desmarets
  • Charles-Hubert Gervais – složil 42 motet
  • François Couperin – složil 12 velkých motet, která se nedochovala; skládal mistrovská malá moteta
  •  Antoine Blanchard – složil 11 velkých motet
  • Sébastien de Brossard
  • Jean Gilles
  • André Campra – publikoval 5 velkých motet
  • Nicolas Bernier
  • Jean-Joseph de Mondonville
  • Jean-Philippe Rameau – dochovala se pouze 4 velká moteta

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grands motets na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b DE MONTALEMBERT, Eugène. Guide des genres de la musique occidentale. Paris: Fayard / Henri Lemoine, 2010. 1310 s. ISBN 978-2-213-63450-0. S. 738. (francouzsky) 

Související články

  • Moteto
  • Petit Motet
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.