InterCityExperimental

InterCityExperimental v roce 1985

Intercity Experimental (později přejmenované na ICE V) byla experimentální vlaková souprava v rámci vývoje vysokorychlostních tratí, předchůdce vlaků třídy InterCityExpress, jejíž název byl později upraven na Intercity-Express.

InterCityExperimental navazoval na vlaky třídy InterCity jezdící v rámci Německých spolkových drah rychlostmi až 200 km/h a dokázal dosáhnout maximální rychlosti přes 400 km/h při výkonu 8 400 kW. Celkem se skládal z pěti vozů, přičemž první a poslední byly hnací.

Výroba byla dokončena v roce 1985 a souprava poté sloužila pro testování a předvádění až do roku 1998, přičemž v rámci testů 1. května 1988 ustavila nový rekord v maximální rychlosti pro kolejová vozidla v hodnotě 406,9 km/h.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu InterCityExperimental na Wikimedia Commons
Vysokorychlostní vlaky – 250 km/h a více
AGV (F / I) • AVE (E) • ETR 401 (I) • ETR 450 (I) • CRH (CN) • ETR 460 (F / I) • ETR 480 (I) • ETR 500 (I) • ETR 600 (I, CN) • ETR 610 (CH / I) • Eurostar (UK / F / B) • ICE (D / F / B / NL / A / CH / E / RU / CN) • KTX (KR) • RENFE S-120 (E / TR) • Šinkansen (J / TW, CN) • Talgo (E) • TGV (F / D / CH / I / E / B / LX) • Thalys (F / B / NL / D) • V 250 (B / NL) • Zefiro (CN / I)
Transrapid* (D / CN) • JR-Maglev* (J) • Swissmetro** (CH)
*technologie Maglev **Maglev ve vakuovém tunelu (Vactrain)