Karim Khan

Karim Asad Ahmad Khan
Karim Khan v roce 2022
3. Vrchní prokurátor Mezinárodního trestního soudu
Úřadující
Ve funkci od: 16. června 2021
Předchůdce	Fatou Bensouda
Rodné jméno	Karim Asad Ahmad Khan
Narození	30. března 1970 (54 let) Edinburg, Skotsko
Občanství	britské
Choť	Dato Shyamala Alagendra
Rodiče	Saeed Khan
Příbuzní	Imran Ahmad Khan (bratr)
Alma mater	King's College London Wolfson College, Oxford
Profese	právník, advokát
Náboženství	islám
Commons	Karim Ahmad Khan
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karim Asad Ahmad Khan (* 30. března 1970 Edinburgh) je britský právník zaměřující se na mezinárodní trestní právo a mezinárodní právo lidských práv. Od roku 2021 je vrchním žalobcem Mezinárodního trestního soudu.

Kariéra

Mezi lety 1997 a 1998 pracoval u úřadu žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a později působil v rámci Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu (ICTR).^[1]

Mezi lety 2006 a 2007 byl obhájcem libérijského prezidenta Charlese Taylora, kterého Mezinárodní trestní tribunál pro Sierra Leone odsoudil k 50 letům vězení za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

V roce 2011 úspěšně hájil keňského politika Williama Rutto před Mezinárodním trestním soudem (ICC), kterého nakonec soud zprostil všech obvinění.^[2]

Khan zastupoval skupinu anglofonních právníků pro lidská práva obviněných z terorismu a dalších trestných činů před vojenským soudem v Yaoundé v Kamerunu jako mezinárodní právní poradce od února 2017 do září 2017. Vedl tým, který radil chamům a albánským komunitám ve vztahu k jejich vyhoštění z Řecka a následnému vyvlastnění majetku po druhé světové válce. Byl hlavním advokátem ve velkém případu obětí v Sierra Leone vyplývajícím z intervence ECOMOG v letech 1999–2002 a zastupoval více než 100 000 žalobců z komunit Kipsigi a Talai v Keni, kteří hledali nápravu za údajná porušení lidských práv spáchaná během britské koloniální vlády. Khan uvedl: „Některé historické křivdy je třeba uznat... Je to něco, co mě velmi vášnivě zajímá a stojí to za to.“^[3]

Působení u Mezinárodního trestního soudu

12. února 2021 byl zvolen vrchním žalobcem Mezinárodního trestního soudu (MTS) na devítileté funkční období. Při volbě obdržel 72 hlasů (pro zvolení bylo třeba 62) z celkových 123 možných. Khan se stal třetím vrchním žalobcem MTS a vůbec prvním zvoleným tajným hlasováním. Na pozici byl nominován Velkou Británií. Úřadu se ujal v červnu 2021, kdy nahradil gambijskou právničku Fatou Bensouda.^[4]

V září 2021 Khan obnovil vyšetřování zločinů spáchaných Tálibánem a Islámským státem v Chorasánu v Afghánistánu, které bylo přerušeno v roce 2020 na žádost vlády v Kábulu. Zrušil vyšetřování válečných zločinů v Afghánistánu spáchaných mezinárodními silami, včetně Spojených států. Rovněž ukončil vyšetřování týkající se používání tajných věznic CIA ve Polsku, Rumunsku a Litvě na počátku 2000, kde byli unesení vězni vyslýcháni a mučeni pro jejich údajné členství v Tálibánu nebo Al-Káidě. Khan uvedl, že vyšetřování byla ukončena kvůli omezeným finančním prostředkům ICC.^[5]

V dubnu 2022 se Khan vyjádřil k válce na Ukrajině: „Máme důvodné podezření, že jsou páchány zločiny spadající do jurisdikce soudu.“ O jedenáct měsíců později požádal o dva zatykače, obviňující Vladimira Putina a Mariju Lvovovou-Belovou z porušení dvou pravidel Římského statutu týkajících se systematické deportace (včetně únosů dětí), přesunu a braní rukojmí. V reakci na to Rusko vydalo zatykač na Khana.^[6]

Během války mezi Izraelem a Hamásem naznačil Khan již v roce 2023, že Hamás i Izrael by mohli být stíháni ICC. Dne 17. listopadu 2023 Khan uvedl, že ICC obdržel společnou žádost Jihoafrické republiky, Bangladéše, Bolívie, Komor a Džibuti o vyšetření údajných izraelských válečných zločinů.^[7] Jihoafrická ministryně zahraničí Naledi Pandor se na Khana obrátila s dotazem, proč byl schopen vydat zatykač na ruského prezidenta Putina, ale ne na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.^[8] Izraelská vláda svolala mimořádná zasedání kvůli obavám, že ICC by mohl připravovat zatykače na Netanjahua, další vysoké představitele nebo důstojníky izraelských obranných sil. Rozhodla se kontaktovat soud a „vlivné diplomaty“ s cílem zablokovat vydání zatykačů.^[9]

Dne 20. května 2024 Khan na základě doporučení panelu expertů ICC, mezi nimiž byli mimo jiné Theodor Meron a Amal Clooney, podal žádost o vydání zatykače na lídra Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára, šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dajfa, šéfa politického křídla Hamásu Ismáíla Haníja, izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a izraelského ministra obrany Jo'ava Galanta.^[10] Prezident Spojených států Joe Biden označil žádost za „pobuřující“, zatímco Netanjahu nazval Khana jedním z „největších antisemitů moderní doby“.^[11]

Osobní život

Karimův otec je pákistánský dermatolog a jeho matka zdravotní sestra pocházející z Velké Británie.^[12]

Hlásí se k islámu a je aktivním členem Ahmadíjské muslimské komunity, které bylo v Pákistánu zakázáno se označovat za muslimy zákonem o rouhání. Toto v něm podle jeho slov prohloubilo zájem o mezinárodní právo lidských práv. Jeho žena je malajsijská právnička Dato Shyamala Alagendra. Má 2 syny.^[13]

Jeho bratrem je britský konzervativní politik sexuální delikvent Imran Ahmad Khan.^[14]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karim Ahmad Khan na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karim A. A. Khan na Wikimedia Commons