Kvádr

Kvádr
Objem V = a . b . c {\displaystyle V=a.b.c}
Povrch S = 2. ( a b + b c + a c ) {\displaystyle S=2.(ab+bc+ac)}
Obrazec stěnyobdélník
Počet vrcholů8
Počet hran12
Počet stěn6
Úhel u vrcholu90°
Poloměr opsané kulové plochy-
Poloměr vepsané kulové plochy-
Duální mnohostěn-

Kvádr je trojrozměrné těleso – rovnoběžnostěn, jehož stěny tvoří šest pravoúhlých čtyřúhelníků (zpravidla obdélníků, ale existují i speciální případy jako např. čtverec). Má tři skupiny rovnoběžných hran shodné délky.

Vlastnosti

Výpočty

Objem V {\displaystyle V\,\!} a povrch S {\displaystyle S\,\!} kvádru lze vypočítat z délky jeho hran a , b , c {\displaystyle a,b,c\,\!} jako:

  • V = a b c {\displaystyle V=abc\,\!}
  • S = 2 ( a b + b c + a c ) {\displaystyle S=2(ab+bc+ac)\,\!}

Kvádr má tři různé délky stěnových úhlopříček, které jsou vlastně délkou úhlopříčky obdélníka ve vztahu k jeho stranám, a počítají se z Pythagorovy věty:

  • u a = b 2 + c 2 {\displaystyle u_{a}={\sqrt {b^{2}+c^{2}}}\,\!}
  • u b = a 2 + c 2 {\displaystyle u_{b}={\sqrt {a^{2}+c^{2}}}\,\!}
  • u c = a 2 + b 2 {\displaystyle u_{c}={\sqrt {a^{2}+b^{2}}}\,\!}

Všechny čtyři tělesové úhlopříčky jsou stejně dlouhé a protínají se ve středu souměrnosti. Délku tělesové úhlopříčky kvádru (tj. vzdálenost dvou vrcholů, které neleží ve stejné stěně) lze vypočítat rovněž z Pythagorovy věty:

  • u = a 2 + b 2 + c 2 {\displaystyle u={\sqrt {a^{2}+b^{2}+c^{2}}}\,\!}

Kvádr má šest stěn obdélníkového tvaru (ve speciálních případech 2 čtvercové + 4 obdélníkové nebo 6 čtvercových) z nichž dvě protilehlé jsou vždy shodné, osm vrcholů a dvanáct hran z nichž čtveřice rovnoběžných má vždy shodnou délku.

Souměrnost

Kvádr je středově souměrný podle průsečíku svých úhlopříček.

Kvádr je osově souměrný podle tří os – spojnic středů protilehlých stěn.

Kvádr je rovinově souměrný podle tří rovin. Každá z těchto rovin je rovnoběžná s některou ze stěn kvádru a prochází průsečíkem úhlopříček kvádru.

Další vlastnosti

Každé dvě stěny kvádru jsou rovnoběžné nebo kolmé.

Speciální případy

Pravidelný čtyřboký hranol

Speciálním případem kvádru pro a = b {\displaystyle a=b\,\!} je pravidelný čtyřboký hranol. Ten má nejméně jednu dvojici protilehlých stěn čtvercovou – mluvíme o ní jako o základně nebo podstavě. O zbývajícím (potenciálně různém) rozměru pak mluvíme jako o výšce hranolu v = c {\displaystyle v=c\,\!} .

Vzorce pro objem a povrch se nám v tomto případě zjednodušují na:

  • V = a 2 . v {\displaystyle V=a^{2}.v\,\!}
  • S = 2. a 2 + 4. a . v {\displaystyle S=2.a^{2}+4.a.v\,\!}

Literatura

  • Marcela Palková a kolektiv: Průvodce matematikou 2, Didaktis, Brno 2007, ISBN 978-80-7358-083-4, str. 114–115

Související články

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo kvádr ve Wikislovníku
Autoritní data Editovat na Wikidatech