Nils Gyllenstierna

Hrabě Nils Gyllenstierna


Narození	13. října 1648 Wismar
Úmrtí	30. března 1720 (ve věku 71 let) Stockholm
Děti	Margareta Gyllenstiernová
Rodiče	Carl Gyllenstierna
Příbuzní	Görwel Gyllenstierna (sourozenec) Eva Hornová af Ekebyholm a Adam Horn af Ekebyholm (vnoučata)
Vojenská kariéra
Hodnost	polní maršál
Války	Francouzsko-nizozemská válka, Severní válka
Bitvy	bitvy u Seneffe
multimediální obsah na Commons

Nils Carlsson Gyllenstierna af Fogelvik (13. října 1648 Wismar – 30. března 1720 Stockholm), pocházel ze šlechtické rodiny Gyllenstierna, které patřil titul baron. Byl švédský polní maršál, člen královské rady, prezident válečné rady a generální guvernér vévodství Bremen-Verden. Od krále obdržel hrabství Fogelvik. Jako vojenský velitel byl opatrný a byl oponentem švédského krále.

Životopis

Jeho otcem byl podplukovník baron Carl Gyllenstierna. Nils Gyllenstierna studovala na univerzitách v Rostocku a Königsbergu . Po vypuknutí války mezi Švédskem a Brémami v roce 1666 nastoupil do švédské armády jako pikenýr, v roce 1668 dosáhl hodnosti kapitána. V roce 1669 až 1672 podnikl poznávací cestu po Evropě. Mezi Francií a Nizozemskem vypukla v roce 1672 válka, které se účastnil v řadách vojska knížete-biskupa z Münstru. Poté vstoupil do nizozemské armády, kde byl v roce 1674 jmenován podplukovníkem, účastnil se bitvy u Seneffe. Když v roce 1675 začala válka v provincii Skåne, švédská vláda Carla Gyllenstiernu odvolala z velení. V roce 1693 byl povýšen na generálmajora kavalérie a jmenován guvernérem Jönköpingu. V roce 1696 byl povýšen generálporučíka a guvernéra švédského Wismaru. V roce 1698 byl povýšen na generála kavalérie a jmenován generálním guvernérem vévodství Bremsko-Verdenské. Po vypuknutí Velké severní války byl vrchním velitelem švédských sil v Německu, následně v roce 1702 překročil Labe a porazil Dány u Reinbecku . V roce 1702 velel švédským posilám, které byly převedeny z Německa do Polska. V roce 1706 jej švédský král Karel XII. povýšil na hraběte. V roce 1708 obsadil Hamburk a byl povýšen na polního maršála. Od roku 1705 byl členem královské rady, po návratu do Švédska se stal v roce 1710 prezidentem válečné rady. V letech 1714 až 1719 byl také vrchním velitelem švédských sil v provincii Skåne. Po bitvě u Poltavy se Carl Gyllenstierna postavil proti politice vyzbrojování obhajované Magnusem Stenbockem, v královské radě se spojil se svým zetěm Arvidem Hornem v opozici vůči nepřítomnému králi. V boji o moc po smrti krále se znovu spojil svým zetěm, ale zemřel v roce 1720.