Nogajština
| Nogajština (ногай тили) | |
|---|---|
| Rozšíření | Kavkaz |
| Počet mluvčích | 93 000 |
| Klasifikace | |
| Písmo | cyrilice |
| Postavení | |
| Regulátor | není |
| Úřední jazyk | není |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | nog (B) nog (T) |
| ISO 639-3 | nog |
| Ethnologue | NOG |
| Wikipedie | |
| testovací verze | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nogajština (nogajsky: ногай тили) je západoturkický jazyk, kterým se mluví hlavně na Kavkazu, ale také v blízkých státech jako: Kazachstán a Uzbekistán.
Abeceda
| Cyrilice | Transliterace | Cyrilice | Transliterace |
|---|---|---|---|
| А а | A a | П п | P p |
| Аь аь | Ä ä | Р р | R r |
| Б б | B b | С с | S s |
| В в | V v (W w) | Т т | T t |
| Г г | G g | У у | U u |
| Д д | D d | Уь уь | Ü ü |
| Е е | E e | Ф ф | F f |
| Ж ж | Ž ž | Х х | H h |
| З з | Z z | Ц ц | Ts ts |
| И и | I i | Ч ч | Č č |
| Й й | J j, Y y | Ш ш | Š š |
| К к | K k (Q q) | Ъ ъ | - |
| Л л | L l | Ы ы | Ï ï |
| М м | M m | Ь ь | - |
| Н н | N n | Э э | Ê ê |
| Нъ нъ | Ñ ñ | Ю ю | Ju ju |
| О о | O o | Я я | Ja ja |
| Оь оь | Ö ö |
Příklady
Číslovky
| Nogajsky | Česky |
| биp | jeden |
| эки | dva |
| уьш | tři |
| доьpт | čtyři |
| бес | pět |
| aлты | šest |
| ети | sedm |
| сегиз | osm |
| тогыз | devět |
| он | deset |
Vzorový text
Otče náš (modlitba Páně):
- Коьктеги Атамыз,
- атынъ сыйлансын.
- Патшалыгынъ курылсын. Коьктегиндей,
- ерде де буйырыгынъ толтырылсын.
- Куьнлик оьтпегимизди бизгe буьгуьнге бер.
- Биз борышылыларымызды кеширгeндей,
- борышыларымызды кешир.
- Бизди азгырувка туьсирме, яманлыктан куткар.
- Неге десе патшалык, куьдирет эм мактав оьмирге Сеники.
- Амин.
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Turkické jazyky | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kurzíva s † ukazují vymřelý jazyk | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Západoturkické |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Východoturkické |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jazyky Ruské federace | |
|---|---|
| Úřední jazyk federace | |
| Úřední jazyky federálních subjektů | abazinština • adygejština • agulština • altajština • avarština • ázerbájdžánština • baškirština • burjatština • cachurština • čečenština • čuvaština • darginština • chakaština • inguština • jakutština • kabardo-čerkeština • kalmyčtina • karačajsko-balkarština • komi • krymská tatarština • kumykština • lakština • lezginština • marijština (lužní marijština, horská marijština) • mordvinské jazyky (mokša, erzja) • nogajština • osetština • rutulština • tabasaranština • tatarština • tuvinština • ukrajinština • udmurtština |
| Neúřední jazyky menšin s oficiálním statutem | čukotština • dolganština • evenština • evenkijština • finština • chantyjština • jukagirština (Severní jukagirština, Jižní jukagirština) • karelština • kazaština • komi-permjačtina • mansijština • něnečtina • selkupština • vepština |
