Rašínovo nábřeží

Rašínovo nábřeží
Umístění
Stát	Česko Česko
Město	Praha
Městská část	Praha 2
Čtvrť	Nové Město, Vyšehrad
Poloha	50°4′10,2″ s. š., 14°24′52,2″ v. d.
Začíná na	Vyšehradský tunel
Končí na	Jiráskův most
Historie
Pojmenováno po	Alois Rašín
Další údaje
PSČ	120 00
Kód ulice	480754
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rašínovo nábřeží je komunikace na Novém Městě a na Vyšehradě v Praze. Nábřeží je součást protipovodňové ochrany Prahy.

Poloha

Nábřeží vede severojižním směrem podél pravého břehu Vltavy od vyšehradského tunelu k Jiráskovu mostu. Je nazváno podle českého politika a ekonoma Aloise Rašína (1867–1923). U nábřeží je náplavka, na níž jsou galerie, restaurace a přístav rekreačních lodí, ze kterého vyplouvají lodi pro turisty, organizující mj. lodní prohlídky Prahy motorovými loděmi, různých dopravních společností, například na replikách historických lodí, nebo na kolesovém parníku Vyšehrad^[1]

Historie a názvy

Nábřeží bylo od středověku centrální komunikací Podskalí, s postupující úpravou břehu a nástavbou kamenné navigace se začalo dělit na tři úseky s odlišnými názvy. Již počátkem 20. století po proražení tunelu Vyšehradskou skálou byl jižní úsek nábřeží podezděn, vydlážděn a nazván Vyšehradské nábřeží v úseku po Zítkovy sady. Od roku 1875 byla vybudována kamenná část nábřeží až k Jiráskovu náměstí a dostala název "Palackého nábřeží", jeho patronát byl ještě rozšířen Palackého mostem a Palackého pomníkem. Část mezi Palackého (tehdy Mozartovým) a železničním mostem byla v roce 1942 pojmenována po kolaborantském novináři Karlu Lažnovském. Tyto dva úseky byly v letech 1951–1990 spojeny pod název Nábřeží Bedřicha Engelse, které bylo během roku 1990 přejmenováno na "Rašínovo nábřeží".^[2]. Další úsek od Jiráskova náměstí k Národnímu divadlu se v letech 1951–1990 nazýval Gottwaldovo nábřeží (nyní Masarykovo). Od roku 1911 byla část vozovky upravena pro koleje pražské tramvaje, jejíž linky byly později prodlouženy až do Braníka.

Náplavka

Náplavka vede v úseku mezi výběžkem vyšehradského tunelu přes Výtoň a pod Jiráskovým mostem k Žofínu. Na Rašínově nábřeží se nachází hojně navštěvovaná část náplavky. V minulosti až do počátku 60. let 20. století sloužila především technickým účelům a zásobování: dřevařům k vykládce a skladování dříví, lodníkům tehdy významné nákladní říční dopravy k vykládce a skladování zboží, často písku, jehož haldy v jižním úseku sahaly někdy až k zábradlí komunikace. Dále na náplavku v zimě zajížděly povozy ledařů, kteří odtud vozili nasekaný led do restaurací a domácností.

Současnost

V současnosti se zde koná množství kulturních akcí, každou sobotu zde fungují farmářské trhy.^[3]

Revitalizace 2019

Od dubna 2019 probíhá revitalizace této náplavky za 174 milionů korun dle návrhu Petra Jandy. V rámci toho došlo ke zkapacitnění toalet, přestavbě dvanácti kobek či k úpravě mobiliáře. Do kobek (nejen na tomto nábřeží) byla osázena největší otáčivá okna svého druhu na světě, vyrobena jsou ze 7 cm tlustého plexiskla.^[4] Do budoucna jsou v plánu také plovoucí lázně, které mají být realizovány v roce 2020.^[5]

Budovy, firmy a instituce

Rašínovo nábřeží má jednotnou urbanistickou koncepci, která zahrnuje jak stavby 10.-30. let ve stylu kubismu či funkcionalismu, tak drobnou dekoraci veřejného prostoru (zábradlí, obrubníky, dlažbu, obklady). Stojí zde některé architektonicky významné objekty. Mezi nejvýznamnější patří úsek čtyř kubistických domů č. 6-10 od Josefa Chochola pod Vyšehradem a nárožní kubistická Kovařovicova vila (čp. 28). Nikoliv na nábřeží, ale za jeho nárožím se alespoň v panoramatickém pohledu nábřeží uplatňuje Sequensova vila ve Vnislavově ulici 4, se strohou formou racionální moderny. Na nároží Rašínova nábřeží a Resslovy ulice se nachází Tančící dům.

• Restaurace Vltava – Rašínovo nábřeží 1^[6]
• kubistický trojdům se zahradou – Rašínovo nábřeží 6^[7]
• Vila se zahradou – Rašínovo nábřeží 8^[8]. Bydlela zde herečka Marie Rosůlková.
• Vila se zahradou – Rašínovo nábřeží 10^[9]
• Vyšehradská sokolovna (Sokol Vyšehrad) – Rašínovo nábřeží 24
• Vila Na Libušince – Rašínovo nábřeží 26, Libušina 1^[10]
• Kovařovicova vila a kubistická zahrada – Rašínova nábřeží 28, Libušina 3^[11]
• Muzeum v podskalské celnici na Výtoni – Rašínovo nábřeží 30^[12]
• Meteorologický pavilón s hodinami
• Činžovní dům – Rašínovo nábřeží 42, v letech 1912–1914 projektovali Jan Kotěra a Josef Zasche^[13]
• Činžovní dům – Rašínovo nábřeží 70^[14]
• Činžovní dům "U dvou tisíc"– čp. 2000/II Rašínovo nábřeží 78^[14], kde bydlel Václav Havel
• Přístaviště lodí Rašínovo nábřeží

Odkazy

Reference

Literatura

• Lašťovka Marek a kolektiv: Pražský uličník 2. díl (O-Ž). Libri Praha 1998, s. 141-142
• BAŤKOVÁ Růžena a kolektiv:Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998
• Bregant Michal: Kubistická Praha 1909–1925: průvodce; editorka Simona Hošková. Středoevropská galerie a nakladatelství Praha 1995, s. 138-143.
• HERMANOVÁ, Hana. Secesní činžovní domy na Rašínově nábřeží. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 187–189.
• KOUKALOVÁ, Šárka. Kubistický trojdům; Kovařovičova vila. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 190–193.
• Wanatowiczová Kristyna: Havlovi a jejich dům - Rašínovo nábřeží 2000 (Nové Město). Praha 2019

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rašínovo nábřeží na Wikimedia Commons