Vápenky Miskovice

Vápenka Miskovice (jižně od lomu)
Celkový pohled na vápenku jižně od lomu
Účel stavby
vápenka
Základní informace
Výstavba	19. století, komín přelom 19./20. století
Poloha
Adresa	na katastrálním území Bylany u Kutné Hory, Miskovice
Souřadnice	49°55′45,88″ s. š., 15°12′40,74″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	18106/2-1107 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V blízkém okolí obce Miskovice se dochovaly zbytky hned několika vápenek: kruhová vápenka u lomu (tzv. Pochobradského vápenka), kruhová vápenka v nynějším areálu zemědělského družstva, šachtová vápenka severovýchodně od lomu a kruhová vápenka jižně od lomu. I když jde spíše o menší vápenky, všechny představují zajímavé technické památky a kruhová vápenka jižně od lomu je současně i kulturní památka (rejstříkové číslo v ÚSKP 18106/2-1107).^[1]

Historie vápenek u Miskovic

V oblasti se těžba vápence a jeho pálení traduje po staletí. O vývoji vápenek v 19. a počátkem 20. století uvádí kronika obce Miskovic následující: »Vápno začal pálit na Vinicích p. Podolák v „tulnýřích“ vytápěných dřevem. Naproti přes údolí začal pálit Josef Čejka, později se přestěhoval do Robous. Na svých pozemcích pak pálili i Josef Pauš, František Bohuňovský, Jan Brant, Josef Štolba a Antonín Růžička…

V roce 1892 postavil Antonín Podolák cylindrovku. Po Josefu Paušovi pálil vápno Alois Čepelák v „dolíkách“, tj. vyzděná jáma vytápěná koksem nebo uhlím, kde se získalo 50–70 q vápna. (Tento způsob pálení se používal ve válce, kdy bylo málo uhlí do cylindrovky.) Roku 1922 Alois Čepelák postavil za 1/2 miliónu korun komorovou kruhovku.

Na Mezholezsku pálil nejdříve v „dolíkách“ Josef Růžička, ten roku 1901 postavil cylindrovku. Dlouho se však v ní nezatopilo a ve válce se v ní také nepálilo. Po válce byla již cylindrovka zastaralá, tak ji v roce 1921 zbořil a postavil velkou kruhovku.«^[2]

Vápenka jižně od lomu (kulturní památka)

Nachází se asi 750 metrů jižně až jihojihovýchodně od lomu a jen asi 50 metrů severně od silnice Mezholezy – Bylany. Vápenka se nachází již na katastrálním území Bylany u Kutné Hory, ale v seznamu kulturních památek v okrese Kutná Hora je přiřazena pod Miskovice.

Památkový katalog Národního památkového ústavu v předmětu ochrany mimo jiné uvádí: Cenná technická památka v lokalitě, kde se po staletích traduje těžba vápence a jeho pálení. Původ v 19. století, komín z přelomu 19. a 20. století. Válcová stavba z místního mušlového vápence (spodní širší část) a cihel (vysoký komín). Stavba členěna soklem a dalším dvojím ustoupením. V těle stavby nepravidelně rozmístěné, segmenty zaklenuté otvory. V horní části otvory po dřevěné konstrukci. Na vrcholku vztyčen vysoký osmiboký cihlový komín.^[1]

Lokalita lomu

V lokalitě kolem lomu (necelý kilometr od jižního okraje obce Miskovice a asi 250 metrů od jižního okraje areálu zemědělského družstva) se nachází vápencový lom, mohutný komín a další zbytky kruhové vápenky, tzv. Pochobradského vápenka.

Vápencový lom

Vápencový lom byl pravděpodobně využíván všemi vápenkami v okolí. Délka stěny lomu kolem 200 metrů a výška 5 i více metrů. Jedná se o opuštěný jámový lom v biodetritických vápencích křídového stáří s intrafoliačním konglomerátem. Na rozdíl od blízké lokality Mezholezy je zde velmi dobře zachována fosilní křídová fauna. Obsažená fauna má průkazně ještě mnoho nepopsaných druhů. Lokalita má tedy značný studijní význam, a to i mezinárodní (hlavně pro biostratigrafii, ale také pro sedimentologii a geologii obecně, pro paleontologii), je očekávána korelace s pánvemi v Německu.

Jedná se o geologickou lokalitu doporučenou k ochraně. Zdůvodnění navrhované ochrany jsou:

• Oba odkryvy jsou unikátní svojí geologickou stavbou a přirozenou sukcesí vápencového biotopu. Významné body pro geologické mapy a monitoring. Oba objekty jsou krajinářsky cenné.
• Lomy jsou zdrojem kamene, z něhož je postavena část starého města Kutná Hora (historicky cenné, zdroj autentické suroviny pro opravy budov).
• Lomy jsou hltači vody pramenící ve studánce Sv. Vojtěcha, zdroj pitné vody pro město Kutná Hora. Jedná se o přírodně hodnotný bod i technickou památku.^[3]

• 
  Jižní stěna lomu
• 
  Skála v jižní stěně
• 
  Mini jeskyně
• 
  Zarostlá část lomu
• 
  Západní stěna lomu

Kruhová Pochobradského vápenka

Vápenka přímo v dolíku lomu, tzv. Pochobradského vápenka. Kruhová pec je vývojově mladším a vyspělejším typem, používala se také k pálení cihel. Zdejší pec má obdélníkový půdorys, základem oválně klenutá chodba, přístupná obloukovými vstupy, vápno se pálilo vždy v určitém úseku chodby. Otvory v klenbě se sypal uhelný mour, kterým se v peci zpravidla topilo. Pozůstatkům této pece do současnosti dominuje vysoký cihelný komín. ^[4]

• 
  Vápenka skrytá v dolíku lomu
• 
  Pochobradského vápenka, část pod komínem
• 
  Zarostlé zbytky části vápenky
• 
  Základy jedné části vápenky
• 
  Pochobradského vápenka: zbytky vrátkovny

Komín Pochobradského vápenky

Nad zbytky vápenky se tyčí mohutný, 39 metrů vysoký cihlový komín. Protože se nachází také v dolíku a okolo rostou stromy, zdálky je až skoro polovina zakryta. Ale i tak je viditelný z poměrně velké vzdálenosti a v závislosti na úhlu pohledu je dobře patrné, že poslední část komína (od římsy asi ve 4/5 výšky) je výrazně vychýlená z osy. Databáze komínů KODA uvádí následující základní údaje o komínu:

• Označení: LT C 39/Ub Pochobradského vápenka, Miskovice
• Souřadnice: 49.935935, 15.207536
• Výška: 39 metrů
• Typ: C: klasický cihlák
• Třída: LT (Lystecitní trepariozóm)
• Ochozy: Ub (Ubožák / komín bez ochozu)
• Bilighorze: CV (vnitřní kramle)^[5]

• 
  Zakřivený komín od severu
• 
  Celý komín od západu
• 
  Komín z dolíku lomu
• 
  Střední část: dvě římsy
• 
  Horní část s viditelným poškozením

Šachtová vápenka severovýchodně od lomu

Další vápenka se nacházela blíže k obci Miskovice, asi 250 metrů severovýchodně od lomu (od tzv. Pochobradského vápenky) a necelý kilometr jižně od centra obce. Pozůstatky staršího jednoduchého typu tzv. šachtové pece z 19. století v podobě kamenné okrouhlé věže s otvory pro zatápění při zemi. Dochovalo se jen kamenné masivní válcové torzo bez komína, na první pohled připomíná hradní věž. ^[4]

• 
  Šachtová vápenka: celkový pohled
• 
  Šachtová vápenka od jihozápadu
• 
  Šachtová vápenka od severozápadu

Vápenka v areálu zemědělského družstva

V oblasti Miskovic se nachází ještě jedna vápenka s kruhovou pecí. Je nejblíže k obci: necelých 500 metrů od centra obce, v bezprostřední blízkosti jižního okraje Miskovic. Je však situována zhruba uprostřed oploceného, uzavřeného areálu zemědělského družstva a proto je běžně nepřístupná. Zachovalo se pouze těleso kruhové pece, bez komína. Těleso pece má být v současnosti využíváno jako sklad.^[4]

• 
  Stromořadí mezi vápenkami, od severu
• 
  Stromořadí mezi vápenkami, od jihu
• 
  Cesta mezi vápenkami, výhled SV
• 
  Cesta mezi vápenkami, výhled JV (v pozadí ČKD a Obila)

Odkazy

Reference

Literatura

• DVOŘÁKOVÁ, Eva. JIROUŠKOVÁ, Šárka. PEŠTA, Jan. FRIČ, Pavel. 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. Praha: Titanic, 2008. 221 s. ISBN 978-80-86652-37-5. S. 30-31.

Související články

• Vápenka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vápenky Miskovice na Wikimedia Commons
• Komínová databáze KODA: obsahuje další odborný popis konstrukce komína a další fotografie, včetně vnitřku komína
• Nejen Hornictví.info: Technické památky: fotografie lomu a Pochobradského vápenky u lomu z 2008/12 a 2012/09, šachtové pece z 2012/09