Zhoř u Tábora
| Zhoř u Tábora | |
|---|---|
 Statek ve Zhoři u Tábora | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Tábor |
| Obec s rozšířenou působností | Tábor (správní obvod) |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°21′27″ s. š., 14°39′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 167 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,62 km²[2] |
| Katastrální území | Zhoř u Tábora |
| Nadmořská výška | 445 m n. m. |
| PSČ | 390 02 |
| Počet domů | 70 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Zhoř u Tábora 50 390 02 Tábor [email protected] |
| Starosta | Ing. arch. Jiří Neužil |
| Oficiální web: www | |
  Zhoř u Tábora | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 560430 |
| Kód části obce | 91936 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zhoř u Tábora (německy Shorsch) je obec v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní 167[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1390, kdy je znám majitel vladyka Valkoun ze Sedlce.
Další majitelé:
- 1410 – vladykové Jan a Bušek ze Sedlce
- 1413 – jejich sestra Markéta ze Sedlce
- 1415 – Jan Ctibor z Kozího
- 1417 – Lipolt z Kraselova
Od roku 1541 ves náleží k Táboru. V roce 1869 měla obec 257 obyvatel a 42 domů a stavení.
Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1910.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 257 | 284 | 271 | 278 | 278 | 267 | 261 | 227 | 187 | 183 | 178 | 158 | 159 | 175 | 162 |
| Počet domů | 42 | 43 | 45 | 46 | 48 | 49 | 48 | 49 | 46 | 44 | 48 | 58 | 52 | 65 | 70 |
Obecní správa
V roce 1869 Zhoř u Tábora byl jako osada obce k Ústrašicím v okrese Tábor. V letech 1880–1950 byl obcí v okrese Tábor. V letech 1961–1980 patřil jako část obce k Maršovu. Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 patřil jako část městyse k Malšicím a od 1. ledna 1992 je opět samostatnou obcí.[6]
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. dubna 2020.[7]
Pamětihodnosti
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1890
- Výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého
- Hraniční kámen, mezník želečského panství
- Venkovská usedlost čp. 28
Galerie
-
Náves -
Nádvoří domu p. 9 -
Zastávka
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 666.
- ↑ Udělené symboly – Zhoř u Tábora [online]. 2020-04-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zhoř u Tábora na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Zhoř v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Zhoř u Tábora v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Autoritní data  |
|
|---|
Portály: Česko | Geografie
