Lokomotiva 111

Elektrická lokomotiva řady 111 (dříve E 458.1)
Lokomotiva 111.006 v Praze
Tovární označení	Škoda 78E
Řada dle Kryšpína (ČSD)	E 458.1
Řada dle UIC (ČR)	111
Základní údaje
Výrobce	Škoda Plzeň
Výroba v letech	1981–1982
Počet vyrobených kusů	35
Provozovatel	(ČSD), ČD, ČDC
Období provozu	1981–dosud
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě	70 400 kg
Délka přes nárazníky	14 400 mm
Rozchod	1 435 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu	Bo´ Bo´
Trvalý výkon	872 kW
Maximální tažná síla	188 kN
Trvalá tažná síla	101 kN
Maximální povolená rychlost	80 km/h
Napájecí soustava	3 kV ss
Regulace výkonu	tyristorová pulzní
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Lokomotiva řady 111 je elektrická lokomotiva na stejnosměrný proud určená pro posun. Vyráběla ji v letech 1981–1982 plzeňská firma Škoda (tovární typ Škoda 78E). Od výchozí řady 110 se liší především použitím tyristorové regulace výkonu.

Vývoj

Po úspěchu s provozem starších posunovacích lokomotiv řady 110 byla objednána nová obdobná lokomotiva, jejíž technická úroveň by však zohledňovala rychlý pokrok v oblasti polovodičů. Koncepce nové lokomotivy byla nejprve v roce 1979 vyzkoušena rekonstrukcí jednoho stroje řady 110, který byl předtím poškozen požárem. Tyristorová regulace umožňuje plynulý, bezkontaktní a hospodárný typ regulace a celkově mnohem efektivnější využití výkonu lokomotivy. Po přestavbě byla zkušební lokomotiva ověřována na posunu v ostravském uzlu a vykazovala úsporu elektřiny až 50 % oproti lokomotivám s odporovou regulací výkonu. Tato lokomotiva byla později označena jako řada 112. Zrušena byla v roce 1996 a později sešrotována. Na základě provedených zkoušek byly navrženy drobné úpravy a po jejich zapracování byla zahájena výroba sériových strojů řady 111.

Konstrukce

V mechanické části je lokomotiva téměř shodná s řadou 110 - rozdíly jsou patrné pouze v designu světel a dalších detailech. Lokomotiva je kapotová se středovým věžovitým stanovištěm strojvedoucího. Okolo snížených představků je ochoz pro údržbu a posunovače. Nápravy na dvou dvounápravových podvozcích jsou poháněny čtyřmi trakčními motory. Elektřinu lokomotiva odebírá pomocí polopantografu na střeše stanoviště strojvedoucího. Hlavním rozdílem je již zmíněná regulace výkonu, jež je tyristorová pulzní a samotná regulace probíhá pomocí výkonových diod a tyristorů.

Provoz

Lokomotivy byly od počátku dislokovány v depech pouze v České republice (Ústí nad Labem, Praha, Česká Třebová a Ostrava). Kromě svého hlavního určení k posunu se uplatňují i v traťové službě. Slouží tak k vozbě manipulačních nákladních vlaků - příkladem jsou přetahy prázdných souprav od uhlí mezi Mostem a Bílinou či na Ostravsku. Často bývají využívané pro posun osobních vlaků na pražském hlavním nádraží. V osobní dopravě je jejich použití omezené a spíš sporadické - až do roku 2011 jezdily s některými osobními vlaky např. na trati Ústí nad Orlicí – Lichkov.

Historické lokomotivy

• 111.001 (ČD, CHV Lužná u Rakovníka, SÚ Vršovice)

Odkazy

Související články

• Lokomotiva 110
• Lokomotiva 112
• Lokomotiva 113
• Lokomotiva 114
• Lokomotiva 210

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 111 na Wikimedia Commons
• Lokomotiva 111 v atlase lokomotiv
• Lokomotiva 111 na stránkách zaměřených na prototypové a unikátní stroje, dobové fotografie Archivováno 11. 9. 2009 na Wayback Machine.